O autorce Kontakt Galerie
Gobelíny Obrazy Sochy

Arteterapie v Anglii

V. Arteterapie a pacienti v Sue Ryder Home


Končí zimní měsíce v Anglii. V zahradě kvetou narcisy, krokusy a  roste zelená tráva. Na jezeře plovou tiše labutě. Přeběhla jsem trávu. Nohy se dotýkaly jemné rosy. Noční ticho rušily labutě, které přede mnou prchaly. Palác Green s katedrálou v pozadí působil tísnivě a vznešeně. Nikdo netušil jaké hrůzy a porouchané lidské vztahy se tam skrývají. Proběhla jsem v tichosti zpět od umělého jezírka do pokoje Daisy.

Pacientka Karen má termínovaný pobyt na 14 dní v homu. Je vdaná a většinu času tráví v posteli a čekáním na manžela, ten ji navštívil vždy v sobotu, tu poslední sobotu si ji odvedl. Požádala sestru o arteterapii v odpoledních hodinách. Přála si kreslit vlastní autoportrét. O portrétu vlastní tváře řekla, že ztvárňuje charakter její osobnosti. Ptala jsem se jí, co tvoří dle její myšlenky charakter jejího portrétu. Odpověděla, že to je děj, který se odehrává v nás  uvnitř. Přišla za ní aktivistka Genni, aby ji odvedla na „baking“, oblíbené sezení pacientů, při demonstraci pečení slaného domácího chleba, irského chleba, a dalšího typicky anglického pečiva a cukroví, někdy se peklo v tradicích irských a skotských. Tyto akce byly u pacientů a matrón, tedy řídící velké sestry homu velká neznámá a tudíž léčba, na kterou se přinejmenším hledělo s nedůvěrou.

Karen odmítla.“ Jsem s Mika,“ tak zněla její odpověď. Byla jsem ji za tuto solidaritu vděčná. Dolly kreslila koncentrační cvičení. Rory si přál kreslit malý akt, který jsem mu předkreslila na bílý balicí papír. Končí sezení u pacientů. A já odcházím z Green Palace .Procházím se po Ely. Řeka Ousse je plná kachen a labutí v nočním svitu. Přiběhl tam chlapeček v roztrhaných teplácích a krmil labutě.Silně šuměla křídla ptactva. Jachty zářily rembrandtovým šerosvitem.

Den začíná návštěvou dětí ze základní školy, které klečí před pacienty a modlí se. Pacient Roy se seance nezúčastní a bloudí v krásné zahradě Je nemocný huntingtonovou nemocí. Angličtí dobrovolníci připravili čtení z bible a servírují čaj se sušenkami. Julie v noci bloudila v noci po paláci jako shakespearovský jako shakespearovský duch a já seděla v palácové zahradě pod anglickým hvězdným nebem.

Většina pacientů je navyklá na určitou činnost, při hygieně, úklidu pokoje , oblékání, vybírání videa, kazet do přehrávače. Je možné, soustavnou, přesně předepsanou arteterapii za spolupráce lékaře touto autorskou výtvarnou metodou léčit určité nemoci jako způsobené primární i sekundární obrnou, poškozením nervové činnosti mozku...

Pacientky jsou denně upravované pomocnými sestrami. Ženy jsou namalované, zdobené náušnicemi, prsteny, náramky, pečlivě učesané s ozdobnými šátky vlasech. Každé ráno jsou koupané v koupelně.                  

Velikonoční neděle v homu je velkou slavností pro pacienty. Konají se kulinářské hody. Jako hlavní jídlo se podával pečený krocan, nabodnutý na velké jehle, pečené brambor, vařená zelenina a šťávou z krocana. Jako předkrm byly na speciálních talířkách podávány krevety s majonézou a bílým chlebem. Připíjelo se limonádou, nebo sodou. Na závěr byl sýr a jablko dle výběru s kávou. Na stolech byly také připravené pravé anglické  zákusky. České pomlázky, pečení beránci, vánočky,“metynky“ a další tradiční a regionální pečivo českých krajů se nevyskytovalo v e velikonočním  anglickém jídelníčku. Aktivistka Genni namalova hezká vajíčka, a zapůjčila barevné klobouky tzv. „bonet“, což je americká tradice, která našla ohlas v Anglii. Při velikonočních oslavách měli pacienti americké bonet na hlavách. Bohoslužby ukončily velikonoční oslavy. Muž podsadité postavy s doutníkem hrál na klavír církevní hudbu. Byli tam pozvaní hosté všech náboženství a politických přesvědčení tedy i já.

Rozkvétají magnólie, kaštany jenom vůně fialek chyběla. V terapeutickém sále jsem připravovala kopie galerijních mistrů Van Dycka, Durera, Michelangela, Vermeera, dle kterých pacienti kreslili koncentrační cvičení.Angličtí pacienti zdvořile respektovali cizí mistry, ale dávali přednost anglickým autorům. Při této práci jsem si uvědomovala, že pacienta nevhodnou areteterapii lze poškodit. Je-li pacient alergický na olejové barvy, nemůžeme mi zadat úkol spočívající v malbě olejovými barvami. Ošetřující lékař po komplexním zhodnocení zdravotního stavu povoluje vhodnou arteterapii. Uvažujeme jak lékaře klasické medicíny, tak spirituálního. Všechna moje terapeutická sezení byla individuální a vycházela z artistního a duchovního přístupu k nemocnému člověku všech ras a vyznání z humanistického přesvědčení, že svět je jeden jediný, jak pro zdravé tak i pro nemocné. Opouštěla jsem Anglii s tím, že tento ostrov se vyvíjí odlišně a izolovaně od Evropy.

Byl to jeden z ostrovů plujících na moři, který se nás dotkne, na chvíli souzní, a potom je unášen dále.

Zpět

 

Nahoru