O autorce Kontakt Galerie
Gobelíny Obrazy Sochy

Peru, setkání s peruánskými Indiánkami.
Další zastavení u Indiánek v Dolní Amazonii, tentokráte s jejich Bohy a vírou

V indiánská vesnici San Francisko, kde jsem žila v přátelském vztahu s Indiánkami a učila jejich děti, se křestanství mísilo se starými bohy, které indiánské civilizaci předala poslední říše Inků, před příchodem Španělů.

V Peru, jen pro zajímavost, tento název je španělský, hypoteticky začala civilizace asi 10000 let před Kristem. Viracocha, bůh pravděpodobně totožný s bohem Manitou, byl dle indiánských legend stvořitelem indiánských civilizací.
Indiánky a Indiány naučil vše potřebné pro život v tropické oblasti džungle v Jižní Americe. Dle legend jej doprovázeli bytosti, které plnili vzdělávací misi.
Stavěli s Indiánkami chýše, pečovali o děti a rodinu, vytvářeli umělecká díla tapiserie, keramiku, obdělávali půdu, lovili zvěř v džungli, věnovali se rybolovu.Léčili nemocné a učili je využívat přírodních léků v džungli. Používali uzlové, fazolové a obrázkové písmo. Indiánky a Indiáni vyznávali Slunce, Měsíc, hvězdy, vítr, déšť. Džungle byla plná neznámých božstev, která je děsila i ochraňovala.
Obávaným bohem amazonských lesů byl duch Kurupuri, kterému Indiánky a Indiáni pokládali bohaté přírodní oběti, při cestách do džungle a za lovem.

Víra Indiánek byla úzce spjatá s denními starostmi o jejich život, život dětí, muže, rodiny. Věčný strach a úzkost člověka z každého dne, z věcí, které jej přesahují a jsou kruté. Indiánští bohové v současnosti nás provázejí při tradičních rituálech, při šamanistických obřadech, například při pití Ayahuascy, kdy v průběhu rituálu, dochází k zasvěcení Matky Džungle. Chcete-li, vraťte se k léčbě Ayahuascou.

Tolik vyzývanou bohyní úrody byla  Axo Mamax. Totožná s bohyní brambor.
Její figurky vyřezávali Indiánky s dětmi do brambor, jako talisman. I dnes se v chýších nalézají ženské figurky z brambor, jako prosba o dobré hospodaření Indiánek.

Indiánky s rodinami žijí na svém území v křesťanské epoše. Chodí na bohoslužby misií protestantské a katolické. Na pobřeží sladkovodního jezera Jarinacocha s růžovým amazonským delfínem, jsou rozložené misie americká, protestantská a misie švýcarská katolická. Architektura jejich kostelů je ve slohu indiánské chýše. I za charitativní lékařskou péčí misií se skrývá totalitní podmínka náboženské nesvobody, a to přijetí Nového zákona a jediného Boha křesťanského. Tím se ničí indiánské civilizace a svobodná víra Indiánek. Občas přijedou po jezeře misijní lodi, které vyvrhnou náklad  na břeh indiánské vesnice a odplují do svých misií.
Mezi potravinami, oděvy a toaletními potřebami, včetně léků v prášcích, je Bible, Nový zákon. Indiánky si jejich bohy pamatují a stále je provázejí.

Indiánské slavnosti v tradičních kostýmech jsou součástí složitých indiánských kultovních náboženských obřadů. Sama jsem je viděla v televizi, při přímém přenosu z vesnice San Francisko, a to v Nemocnici de Apoyo no.2, v přístavu Jarinacocha.
Psal se únor roku 1998.

Mika

Další kapitola - Indiánky, jejich móda a svatby | Zpět

 

Nahoru