O autorce Kontakt Galerie
Gobelíny Obrazy Sochy

Peru, setkání s peruánskými Indiánkami v Dolní Amazonii

Na svých malířských cestách Dolní Amazonií jsem se zastavila  u etnické skupiny Chipibo-Conibo v indiánské rezervaci San Francisko ležící u řeky Ucayali, poblíž sladkovodního jezera Jarinacocha. Zde jsem na čas našla svůj domov, indiánské přátele a práci s indiánskými dětmi, které jsem seznamovala s evropskou malbou a angličtinou. 

Indiánské ženy, zde udržují své tradice umělecká řemesla, skaní vlny, lnu, konopí, tkaní tapiserií, indiánskou keramiku, vyšívky s výtvarnými znaky místní etnické skupiny.

Den pro indiánskou ženu  začíná před šestou hodinou, vykopáním bílého chleba      juku, rozděláním ohně, tisíciletý počátek nového dne. Chodí pro vodu do místní studně mezi citrusovníky, pomerančovníky, velkými zelenými ještěrkami Amazonie a skřeku drápatých malých opiček.V kotlících vaří juku s rýží, anebo s fazolemi, daří-li se obchodu a lovu v džungli, mají-li Indiáni práci a hosty na nocleh v chýších, jsou v polévce i vajíčka, kousky kuřete a jako desert kousek sýra, která připomíná českou „Cihlu“.

Indiánská žena porodí 4-5 dětí za svůj život. Úmrtnost dětí a žen je častá, přes péči americké a švýcarské misie, která léčí peruánské Indiány charitativně, podmínkou je přijetí Nového zákona a jediného boha Ježíše Krista. Ženy etnické skupiny Chipibo- Conibo jsou drobného vzrůstu s černými vlasy oblékají se do tradičních bílých oděvů, které jsou zdobené barevnýmí vyšívkami, anebo malované přírodními barvami, které vykopávají v okolí rezervace. Vzor tvoří semínkové obrazce.Chodí bosy, boty jsou přepychem…Často „Ščipo“ nakupují na trhu v přístavu Jarinacocha anebo v Pucallpě.

Indiánské děti chodí do základní školy v této vesnici, která má asi 2000 obyvatel, zde se učí španělštinu.Na střední školu jezdí indiánské děti lodí přes jezero. Souběžně s vyšším vzděláním zde studují angličtinu.

Indiánky s dětmi se scházejí, mimo etnické rituály, jejichž historie je hluboce předkolumbijská, také v protestantském a katolickém kostele, jehož kříž, ční soubežně se solárními panely k hvězdné obloze. Připomíná vítězný meč španělského dobyvatele Peru  Francesca Pizarra, z doby kolem roku 1535. Indiánky Španělé vyvraždili, odvlékli do Španělska, některé asimilovaly se Španěli. Indiánky umíraly na zavlečené choroby, žlutou zimnici, tyfus,mor, neštovice.

Po zničení fungující indiánské ekonomiky s hlubokou tradicí, nastal hlad a bída, ženy umíraly hladem. Legendární Cuzko, objevené na přelomu 19.století, je jinak zvané „ Město žen“, poslední úkryt Indiánek s dětmi a se starci před španělskými válečníky a misionáři.  Indiánské legendy přetrvávají vědeckou historii. Archeologové prozatím nenašli kosti žen, ale tato teorie není vyvrácena.

Mika

Zpět

 

Nahoru